Tak nějak trochu zvráceně se ráda bojím. Ráda koukám na horory. Ale pak se bojím jít na záchod :-). Mám ráda tajemno. Bojím se duchů, ďábla a nevysvětlitelných „znamení“. Nevěřím v Boha, ani toho křesťanského ani jakéhokoliv jiného. Ale stejně věřím, že NĚCO mezi nebem a zemí existuje. Nemá žádnou konkrétní podobu. Asi jako Ježíšek :-). A hlavně to NĚCO, určitě rozumí česky. Páč jinou řečí k němu (zajímavý, že je to mužského rodu) nemluvím, tedy v duchu. A hlavně, hlavně věřím v posmrtný „život“. Protože, kam by se jako poděla ta lidská živá energie? V něco se prostě musí přeměnit, v rámci zachování energie, ne? Věřím, že andělé žijí i tady mezi námi živými. Ale bohužel jsou tu i ti zlí.
Zhruba před 8 lety jsme se přestěhovali do rodinnýho domku. Je hned u hřbitova. A tak věřte nebo nevěřte, občas se nám doma NĚCO děje. Nejcitlivější je na energie Kuba. Svýho času se strašně bál u sebe v pokoji. Nebyl to strach ze tmy nebo ze strašidel a bubáků. Ale nebyl schopný popsat, čeho se bojí. Vyváděl. Měl úplně hysterický záchvaty. Takže nakonec spal vždycky s námi v ložnici. V té době jsem to přičítala spíš tomu, že prostě nechtěl být sám a přeci jen – u rodičů v posteli to je nejlepší. Ale pak jsem nějakou „náhodou“ (teď už vím, že náhody prostě neexistují, že všechno se děje z nějakého důvodu…) narazila na Reiki. Velmi stručně řečeno, jedná se o práci s pozitivní energií. Od té doby používám Reiki hlavně v situacích, kdy si úplně nevím rady. Ale taky třeba v úplně banálních situacích – jezdím autem přes takový hloupý most, Kameňák se jmenuje, není vůbec přehledný a samozřejmě mají přednost protijedoucí auta :-). Nerada couvám :-). Protože … no protože jsem ženská a neumím to :-). Ale od dob Reiki jsem couvala jen jednou, takže asi tak :-).
Na Kubovy večerní scény jsem už skoro zapomněla, když takhle jednou v sobotu dopoledne přišel Kuba do kuchyně a zcela klidně mi povídá: „Mami, proč jako ten pán sedí tak nahoře?“ Koukal u toho nahoru na linku, oči vytřeštěný, ale byl klidný. Podívala jsem se tam, kam koukal on, a samozřejmě jsem nic neviděla, zato jsem se málem potento. Ale nemůžu přeci dítě vykolejit tím, že se začnu bát. Takže klid. Kubovi jsem řekla, že to vyřídím, ať se nebojí. Položila jsem nůž a šla jsem očišťovat barák. Od všeho, co tam nemá co dělat. Od duchů, špatné energie, negativních věcí. A očišťuji pokaždé, když mám zvláštní pocit. Když něco spadne, aniž by k tomu byl důvod. Když odněkud „táhne“ a všechny dveře i okna jsou zavřený. Když mi přeběhne „mráz“ po zádech. Když mě něco nutí se ohlídnout. Reiki prostě funguje na všechno. I když třeba nemáte ponětí, o co jde, stačí si uspořádat myšlenky, odeslat špatné energie mimo váš domov a tak podobně. Síla myšlenky je větší, než by se mohlo zdát…
Když se začnete na tyhle zvláštní věci zaměřovat, zjistíte, že TO prostě je kolem nás. Jen není potřeba se děsit. Vždyť kdo z vás aspoň jednou nezažil Déjà vu?
Tak hezký mystický večer.
(ne)obyčejná žena Irča